Jídla z celého světa - 1. díl Evropa

V prvním díle našeho seriálu, kdy se vydáváme po stopách jídel, která v Ordru vaříme, nepůjdeme nikam daleko. Zůstaneme na starém kontinentě, protože právě v Evropě jsme se rozhlíželi při hledání inspirace nejvíc. V naší kuchyni tak kuchaři připravují jídla z deseti zemí. Konkrétně v našem menu můžete najít chutě z Maďarska, Ruska, Španělska, Turecka, Anglie, Irska, Řecka, Francie, Rakouska, ale největší zastoupení má italská kuchyně.

Evropská kuchyně má svá určitá specifika. Používáme tady hodně masa a cukru. Velkým společným jmenovatelem všech kuchyní napříč je nakládání ingrediencí v nálevech nebo mísení jídla s alkoholem. Evropská kultura není nijak ovlivněna náboženstvími, která by určité druhy masa zakazovala, proto zde žádné maso není tabu. Po historické stránce byl základ evropské gastro kultury položen u Středozemního moře. Branami nových chutí, které proudily dále do Evropy, byli Řekové s Římany (od řeků jsme například převzali musaku). Ti obohatili evropský jídelníček o mnoho novinek, namátkou třeba stačí zmínit kuřecí maso, koření nebo rýže. Velké slovo měla i Byzantská říše (ta se nacházela na území dnešního Turecka, díky kterému vaříme seekh kebab), a to díky svým ženám. Ty byly po Evropě žádaným zbožím a když se provdaly, často si s sebou do manželství přivezly i osobní kuchaře. 

V Evropě je ale pár bodů při stolování, které se nemění, ať jste kde jste. U jídla sedíme u stolu, používáme příbory (za ně mimochodem taky vděčíme Byzantské říši) a nejčastěji jíme s rodinou. Jestli se divíte, proč vlastně píšeme takové banality, tak si počkejte na kulturu asijskou, pak pochopíte. Menší rozdíl je při stravování se v restauracích. Po západní Evropě platí pravidlo, že jste číšníkem usazeni, kdežto třeba u nás si po příchodu sedneme, kam chceme a kde je zrovna volno. Klasická česká ulička.  

Říká se, že italská kuchyně ovlivnila téměř každou kuchyni na této planetě a ve všemožných žebříčcích soupeří o první příčku. My se nedivíme, Italové mají ve zvyku připravovat jídla jednoduše a z čerstvých surovin. V tom jsme s nimi za jedno, dokazujeme to například našimi lasagnemi. Když mluvíme o soupeření o první místo, tak nejčastějším soupeřem je pro italskou kuchyni Francie. Země vína, kvalitních sýrů a hlavně země, která bere stravování se jako nejlepší požitek dne. Styl, jakým se ve Francii stoluje, se v roce 2010 dokonce zařadil na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Francouzi každé jídlo začínají aperitivem a končí digestivem. Mezi tím je čeká na stole předkrm, hlavní chod, kousek sýra a dezert. Mimochodem, věděli jste, že hermelín je českou napodobeninou camembertu? Zkuste naší hermelínovou pomazánku z Esky.

Evropa je po gastronomické stránce tak rozmanitá, že se občas ani nedá věřit, jak moc rozdílné kuchyně na jednom kontinentu jsou. Co třeba Rusové? Tvrdá země, tvrdé podmínky a přesto tak lahodná kuchyně. Rusko díky své rozlehlosti míchá různé kulturní vlivy, mísí se zde asijský vliv s tím evropským. Ač má ruská kuchyně původ ve stravování rolníků, kdy hlavní složku jídla tvořily brambory, luštěniny, cibule a chléb, tak hovězí stroganoff je světoznámá pochoutka, která nejen zasytí, ale hlavně potěší na jazyku.